Je mi 29 a nemám dítě. No a co?!
Narodila jsem se v roce 1979, v roce 1998 jsem maturovala. Bylo nás ve třídě cca 21 holek. Roky ubíhaly a začaly se objevovat první radostné zprávy o tom, komu, kdy a co se narodí. Přála jsem to, ano všem jsem to přála. Bylo to jejich štěstí.
Jedna ze spolužaček po druhé začaly rodit potomky. Jedna po druhé se dostávaly do zajetí prolaktinového opojení a kvetly štěstím při vyprávění o těhotenství, porodech, kojení, kakání, kašičkách, dudlících, lahvičkách a prvních krůčcích. Pohoda. I to je podoba štěstí, realizace. Kvetly rodičovskou láskou a my bezdětné (je nás dosud z těch jednadvaceti cca 10) jim to přály a leckdy se rozplývaly nad porodnými mírami drobečků a jejich prvních životních krůčků. Až sem by to bylo pěkné a hezké. Jedna rodí a kojí a vychovává a ta, co zrovna to „štěstí“ nemá , tak prostě pracuje, studuje, cestuje, užívá si života s partnerem či manželem. Jenomže ouha.
Vyskytl se řekněme tomu „nešvar“. Zasloužilé matky počaly vésti podivné řeči směrem k nám bezdětným. I dočkaly jsme se osočení počínaje neschopností najít životního partnera a potenciálního ploditele potomků potažmo otce našich potomků, dočkaly jsme se nařčení o neschopnosti milovat, o neschopnosti vzít na sebe pocit zodpovědnosti za malého bezbranného tvora, konče tím, že za tím vším je chorobná touha zoufalé fridigní kariéristky po společenském uznání, kterého není schopna dosáhnout.
Vysvětlete pak milující šestinedělce s jedním dítětem v náručí a druhým dítětem lezoucím po nábytku, že vy si zrovna v tuto chvíli svůj život představujete jinak. Domluvte se s 29ti letou matkou dvou dětí, že vám je sice stejně jako jí, ale prostě děti buď mít zatím nemůžete, anebo prostě (což je pro spoustu těchto zasloužilých rodiček nepochopitelné) – mít NECHCETE.
Nechcete? Ano, nechcete. Prostě jste nedostudovali, nemáte vyřešenou bytovou a finanční situaci, nemáte po svém boku toho správného chlapa, se kterým byste se shodli na tom, „ano, chtěli bychom spolu počít děťátko“.
Jste spokojená se svým životem, baví Vás Vaše práce, studium, cestování a děti máte ráda. Ano, za rok nebo za dva byste děti třeba chtěla. Nejdřív chcete zestabilizovat sebe i svůj život. Finanční situaci, bydlení. Prostě se vám nechce „otěhotnět“ do 2+1 na sídlišti Černý Most nebo v Holešovicích, protože s manželem tento rok dostavíte domeček pár kilometrů za Prahou v přírodě. Nechce se Vám otěhotnět půl roku před promocí na vysoké škole a nechce se Vám otěhotnět ve chvíli, kdy třeba předěláváte byt, protože manžel se rozhodl udělat novou koupelnu a kuchyń.
Nebo nechcete mít děti vůbec a prostě patříte k menšině žen, které z určitého důvodu, na který prostě mají PRÁVO, nechtějí děti vůbec. A je úplně jedno, jestli tím důvodem je důvod zdravotní, nebo důvod osobní, důvod týkající se práce či kariéry. A ostatním může být třeba taky úplně jedno, jestli důvodem toho, proč jste se zrovna Vy rozhodla zůstat bezdětná je to, že prostě trpíte pro mnohé možná nesmyslnou fobií z těhotenství a porodu, která Vám představu toho, že jste těhotná či rodíte, činí naprosto nesnesitelnou a nepřijatelnou. Nepopírám ani zákon tikotu biologických hodin a to, že v 25ti se to může zdařit lépe a radostněji než v 35ti (kdy se to třeba zdařit vůbec nemusí) , ale to si snad každá inteligentní ženská prostě uvědomí ne?
Aby nedošlo k nedorozumění – obdivuji ženy, co přivedly na svět dítě nebo děti. Je mi jasné, že to není jednoduché, že se jedná o zodpovědnost a „závazek“ na zbytek života. Že se jedná o nutnost sebezapření se, že si dítě, zejména malé vyžádá veškerý čas, energii i spánek své matky, to všechno vnímám a odbdivuji, ale bylo by fajn, kdyby některé z těchto statečných žen dokázaly pochopit, že i ženská, co zatím nemá děti (nebo vůbec mít děti nikdy nebude) je taky ženská. A plnohodnotná.
Jakékoliv rozhodnutí činěné z vlastní vůle , na základě vlastního rozhodnutí, je právem každého. Za toto právo považuji i právo ženy přivést na svět dítě ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti letech anebo dítě na svět nepřivést vůbec. NIKDY.
Vladana Petržilková
Ta naše ústava česká!
Včera jsem napsala blog, ve kterém jsem se tak trochu zmínila i o svém názoru na výklad pravomocí prezidenta ze strany naší současné hlavy státu. Nechci se v tomto blogu zabývat tím, jaká je či není naše nově zvolená hlava státu, na to si každý udělá názor sám, spíš bych se ráda věnovala problému, který se v souvislosti s konáním pana prezidenta vyskytl, a to je výklad ústavy. Naší platné a účinné Ústavy České republiky, tedy ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
Vladana Petržilková
Chcete si koupit motorku?
Nová doba, nová doba, host vyhazuje vrchního! Dalo by se napsat. No, že nastala nová doba, o tom asi dost dobře nelze pochybovat. Více či méně jsem se chtěla vyhnout politicky motivovaným blogům, ale to, o čem budu psát zvedlo ze židle i mě. A prostě mi to nedalo. Nejsem politicky naprosto negramotná, to ne, aktuální vývoj i události sleduji, vytvářím si na ně svůj názor, volit chodím, politicky aktivní v tom směru, že bych byla členem politické strany či uskupení ale nejsem. Nicméně to, co se děje posledních pár měsíců mě moc klidnou už nenechává.
Vladana Petržilková
Vikingové
Hle zde já zřím svého otce. Hle zde já zřím svou matku, své bratry, své sestry. Hle zde já zřím zástupy svého lidu k samému počátku. Volají mě, vyzývají mě, abych přijala místo mezi nimi a vstoupila do sálu Valhally, kde udatní žijí navěky. „Pocestuje s ním, tu už nikdy neuvidíš, je to starý způsob“. Kdo viděl jinak průměrný film „Vikingové“ neboli „The 13th Warrior“ s Antonio Banderasem v hlavní roli, pak si možná na tuto scénu vzpomíná. Někdo možná četl knížku s výmluvným názvem „Pojídači mrtvých“. Měla jsem možnost strávit nějaký čas ve středním Norsku. A musím se přiznat, že když jsem projížděla místní krajinou, nechala jsem pracovat fantazii a při pohledu na přírodu a krajinu v této oblasti se mi vybavily některé scény z výše uvedeného filmu. Pak jsem si vzpomněla, když jsem jako dítě cestovala s rodiči do Řecka, že jsem milovala chvíle, kdy mi moje máma vyprávěla o antické mytologii. Uvědomila jsem si, že o té skandinávské nevím vůbec nic. Jak jste na tom Vy?
Vladana Petržilková
Ach ti Windsorové!
Tak můžeme v klidu spát. S nadsázkou napsáno. Jestli se něco zatím nestane, tak je to fakt, že by Windsoři vymřeli po meči. Oblíbení členové královské rodiny, vévodkyně Kate a její manžel, po svém otci Charlesovi další v následnictví na trůn, William, přivedli na svět dítě. Syna. Prince. Co by za to dal ve své době Jindřich VIII. Tudor. Proč že sem pletu Tudora? Že je to jiná doba? Že to nejde srovnávat? Myslím, že v něčem tak trošku ano. Ne na 100%, ale zastávám názor, že ano. A co? Co že to vlastně chci srovnávat a proč do narození dalšího windsorského následníka trůnu mužského pohlaví motám Jindřicha VIII. Tudora? Soukromí. Respektive jeho absence. Tak jestli máte chvilku času, tak si přečtěte následující blog.
Vladana Petržilková
Seriál – průvodce pacienta českým zdravotnictvím
V minulosti jsem napsala několik blogů, které se přímo či nepřímo dotýkaly zdravotnictví – ať již konkrétních nemocí, vyšetření, postupů nebo konkrétních příběhů. Blogy měly relativní úspěch. Přemýšlela jsem, zda se k tomu vrátit nebo ne a rozhodla jsem se, že ano. Respektive, že to zkusím. Nejde tu o karmu článků, ale o zcela něco jiného. Nejsem věřící, takže nemohu říci „Pán Bůh mi nenadělil“, tak se omezím na konstatování, že „sudičky mi do vínku moc pevné zdraví nedaly“, a tak jsem bohužel docela častým návštěvníkem ordinací na různých odděleních a různých pracovištích. Tak jsem dost zkušeností posbírala...........A setkávám se se spoustou věcí, se kterou by se dalo bojovat pouhou jednoduchou věcí – lepší informovaností pacientů a lepší komunikací mezi pacienty a personálem zařízení.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku
Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Garsoniéra po rekonstrukci přímo na Náplavce
Rašínovo nábřeží, Praha 2 - Nové Město
17 722 Kč/měsíc
- Počet článků 44
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4620x