Tak mi to pořádně udělej!

Byl pozdní večer první máj. Večerní máj byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. Zapomeňte! Dneska nevrkají holubičky a k lásce leckdy nesvádí borový háj anebo večerní první máj. Nová doba, nová doba! Udelej-mi-to-tecka-com... UPOZORNĚNÍ: pouze pro čtenáře starší 18ti let a na vlastní nebezpečí!!!!!!!

Po dlouhé době jsem vyrazila na chat. Byl večer, měla jsem z odpoledne nějakou nedodělanou práci a řekla jsem si, že než si půjdu lehnout, prostě jí dodělám. „Oběhla“ jsem ty největší chaty a na jednom z nich jsem se usadila. A řekla jsem si, zkusím to, třeba s někým normálně hodím řeč. O životě, o práci, o tom, co kdo dělá a jak se kdo má. Prostě POKECAT.

Doba pokročila, největší koncentrace uživatelů byla v rubrice „sex a neřesti“ a „flirt a seznámení“. Vstoupila jsem do místnosti, pozdravila a jala se porozhlídnout se, jak to tam vypadá a co se vlastně děje. Z monitoru se kouřilo. A ze mě po chvíli taky.

uživatelX1: „hledám roštěnku z okolí Chomutovska na sobotní reálek. Já 33 dobře vyvinutej, svalnatej a dlouho vydržim“

uživatelkaX1: „kdo mi to udělá? Mám to ráda do obou dírek. Udělej mi to pořádně, až nebudu moct chodit, čekám na tebe ve svém útulném bytečku“

uživatelX2: „kluk z Prahy hledá holku z Prahy a okolí na orálek. Miluju, když ho máš v puse, čekám na tebe dnes večer“

uživatelX3: „je mi 14, jsem panic a chtěl bych nebejt. Najde se prcinka, co mi ukáže, jak vypadá sex?“

uživatelX4: „vylížu tě do sucha“ (a to jde? Pozn. autora)

uživatelkaX2: „dvě nadržený číči hledaj pořádný samečky, co jim to udělaj, dáme trojku?“

Veřejná debata mezi uživateli pokračovala. Tiše jsem sledovala a po pěti minutách jsem si řekla, že si radši naliju pivo, dodělám práci a půjdu spát. Kvík kvík, někdo mi zašeptal.

On: „ahoj, pokecáme?“

Já (v duchu si říkám, hurá, někdo normální)a odpovídám: „není problém, ráda hodím řeč“

on: „co tu děláš takhle večer?“

já: „mám ještě nějakou práci a chtěla jsem pokecat s někým rozumným“

on: „odkud jsi?“

já: „Praha a ty?“

on: „Třebíč, znáš to tam?“

já: „ne, nikdy jsem tam nebyla.“

on: „jsi vdaná, zadaná nebo volná?“

já: „je to důležitý pro pokec? Myslím, že ne, ale pokud tě to zajímá, jsem zadaná a vdaná.“

on: „to je škoda“

já: „proč?“

on: „no jsem ženatej a v manželství to v sexu neklape, a tak hledám milenku. Nabízíš taky sex v reálu ne jenom přes net?“

já: „cože? Myslíš, že po pár prohozených větách na netu bych někomu nabízela sex?“

on: „hm, to je taky pravda. Mám dvě malý děti. Jeden a tři roky. Sexuálně strádám“

já: „no a nenapadlo tě, že pokud je tvoje žena krátce po porodu a kojí mimčo, že má asi úplně jiné „starosti“ než uspokojovat 5x týdně manžela?“

on: „nenapadlo, proto prostě hledám milenku. Manželka má uspokojovat manžela“

já: „no v tom ti asi nepomůžu, chtěla jsem pokecat o životě, o normálních věcech“

on: „no, tak si to aspoň uděláme přes web kameru ne?“

Opustila jsem místnost.

Tak jsem se nad tím zamyslela. Kolik je tam 13ti a 14ti letých? Kolik chlapů v upocenejch trenkách si tam hraje na ženský? Kolik lidí si do profilu dá skutečně svou fotku? Kolik lidí si ve virtualitě hraje na někoho, kým by v realitě chtěli být a nemají na to? Kolik lidí si tam léčí mindráky a komplexy? Kolik je tam lidí, kteří nejsou schopni se seznámit v realitě a zkoušejí to tedy přes „dráty“? Kolik z nich myslí vážně to, co nabízí? Nebo si jenom „honí“ ego (či něco jiného) virtuálně? Ženatý hledá milenku, roztomilá roštěnka hledá někoho, kdo jí to pořádně udělá. Svalnatej jinoch z Chomutovska hledá holčinu, která ráda orálek a análek. Dvě roštěnky hledají vyvinutýho samečka na trojčičku. Zralá čtyřicítka hledá zajíčka, co vydrží celou noc. A neustále někdo nabízí pohled na masturbaci na webce, sex přes skype nebo ICQ.

Uvědomila jsem si, že bych něčeho podobného nebyla schopna. Realizovat to? Probůh, mám problém s tím, jenom si to představit. Co bych dotyčnému říkala? Mám na sobě hedvábné prádélko a pomalu si sunu ruku pod krajkové kalhotky? O, jak jsem vzrušená? A přitom bych u monitoru seděla v bavlněným tričku s medvídkama, rozcuchaná s nedopitým pivem a připravená každou chvíli jít spát? Anebo si někoho sehnat na reálek? Na chatu se s někým domluvit, že se sejdeme za účelem análku či orálku a pěkně si to v reálu uděláme a budeme oba spokojení a půjdeme pěkně zase domů do reality? Ne, děkuji.

Pro úspěšnou realizaci sexuálního kontaktu potřebuji něco poněkud jiného. Pozitivní emoce, lásku a náklonnost k partnerovi, pocit společného sdílení něčeho vysoce intimního.

Přemýšlela jsem, kam se ztratilo rafinované svádění, dvoření se, kultivované flirtování a normální seznamování se. Dovedu si představit, že se s někým seznámím na chatu, že s ním zajdu na kafčo nebo na večeři. Že najdu kamaráda nebo kamarádku. Dovedu si představit, že se na chatu seznámí dva lidi, kteří si v reálu sednou a třeba spolu začnou jednou chodit a třeba jim to i vydrží. Ale nedovedu si představit, že někdo někomu napíše, že by si dal pořádnej brutální sexík, druhý mu odpoví, že on taky, seberou se, sejdou se, udělají si to a jdou si každej po svým. To mi hlava nebere. Vám jo?